Vlastimil Švarc

musím, musíš, musíme.....

17. 04. 2014 2:34:08
Je možné, že po takovém úvodu vás napadne otázka "a co vlastně"? Nuže, říká se, že všichnimusíme dýchat, všichni musíme spát(upřímně v tomhle se snažím dokázat opak, alezatím bez úspěchu), všichni musíme jíst ( k tomu bych dodal, že v mém případě je to spojenonejspíš i s tím dýcháním, protože přibírám snad ze vzduchu), všichni musíme zemříta všichni musíme platit daně.

U těch daní bych se právě pozastavil. Bylo mi vysvětleno, proč platím,
za co platím a samozřejmě, co mi hrozí, když nezaplatím.
Aby jsme byli naladěni na stejnou vlnu, dovolte mi, seznámit vás s tím,
jak to vnímám já. Daně v podstatě znamenají, že platíme za služby poskytované
státem. Velice zjednodušeně řečeno samozřejmě. Ponechme stranou úvahy o tom,
jestli o všechny tyto služby, které nám jsou poskytovány, vůbec stojíme.
Soustřeďme se tedy pouze na to,
jaké máme povinnosti a porovnejme je s povinnostmi státu.

Jakožto "nucení uživatelé" je naší povinností, své závazky plnit.
V okamžiku, kdy tak nečiníme, stáváme se dlužníkem
a ten komu dluh vzniká (vláda), má tedy právo pohledávku vymáhat.
Že tak činí, víme všichni dobře....
Pokud ne, doporučuji test: .... v průběhu jednoho roku neplaťte žádnou daň,
na kterou vám vzniká zákonná povinnost. Výsledek?
Dárek v podobě vašeho osobního domácího exekutora.

Jenže, pokud mám povinnosti, mám také práva. A když už platím služby,
pak bych je tedy měl i dostávat. Jenže, co když tyto služby nedostávám?
Platím si policii, na kterou se nemohu spolehnout, že mne v nouzi ochrání
(spíš se následně obávat buzerace a omezování). Platím silniční daň... ale silnice?
Na to bych použil hlášku "díra nedíra, furt se zalívá" .... ale dobré je to,
že jsou zatím jsou ještě alespoň sjízdné. O pohodlí raději nemluvme.
Myslím, že funkčních věcí tu moc nenajdeme.

Proto se tedy ptám... na koho se obrátit, abych se domohl toho, za co platím,
ale čeho se mi nedostává? Na pořadu dne jsou pouze dohady o tom,
že by se na daních mělo vybírat ještě více.
A tak jsem si pro zajímavost vzal kalkulačku a začal počítat.

Rozpočet na tento rok 2014, činí 1.211,3
miliard Kč, dělil počtem obyvatel ČR, což je cca 10,51 milionu a
výsledek? 115.361,- na osobu... od každého, od novorozeněte,
až po důchodce bez rozdílu, za roční služby poskytované státem v ČR.

Pokud tomu stále někdo nerozumí, nechť si představí mladou rodinu,
kdy žena je na mateřské dovolené a mají dvě děti.
Pak by tato rodina měla zaplatit 461.444,- Kč ročně.
A přesně tak je to i s lidmi, kteří jsou již zaslouženě v důchodu.
Že nic takového platit nebudete? No, někdo ale musí a také tak činí.
Nechám na každém, ať si dovodí, kdo to místo vás uhradí,
nebo alespoň na tuto částku přispívá...
Zamysleme se ještě nad tím, kam od nás vybrané peníze jdou
a zda je tedy opravdu problém v nás, že odvádíme státu tak málo...


Ještě mě tak napadá, jaká částka by byla optimální na jednoho občana ČR,
pro běžné fungování státu? 200.000,- ??? 300.000,- ???

Autor: Vlastimil Švarc | karma: 9.01 | přečteno: 519 ×
Poslední články autora